wormík v tašce s učením
lezu si takhle jednou wormí rychlostí která je asi 1 a půl kilometru v hodině
a vidím školní tašku tak si řikám vlezu do ní
a jak sem do ní vlez tak se ozval hrozný rahot
kterému vy lidi řikáte zvonění
a na jednou na mě něco spadlo a upadl sem do bezvědomí
něco jako když bi vás někdo uhodil něčim do hlavi
až sem se probralo viděl jsem nápis MATEMATIKA
a měl sem pocit že sem jako na lodi ale tma tu bila
ale škvírkami bilo vidět ven až sem se konečně přestal cítit jako na lodi
a zdálo se mi ze taška s učením stojí na zemi
a najednou se ozval zvuk otevírání zipu a já se schoval za učením a jen tiše poslouchám
ozívá se zvuk šustění a půlka učení je venku
ozívá se ze zřemně chlape lidseho rodu proč máme ty domácí ukoli
nestačí že se učíme ve škole ješte si to musíme zopakovat doma
O HODINU později
najednou se ozve Tondo máš fodbal a nezapomeň si sebu vzít klíče
zřejmě to byl hlas nějakého dospělého člověka
kolem mě se ozval dupot a pak sem jen slišel jakse zavřeli dveře
počkám až se ten dospělí člověk odsud odklidí a pak se rozhlídnu kolem
kde to vlastně sem a vůbec jak se dostanu domů
zatím si tady trochu zmdřívnu
probudilo mě až bouchnutí dveřmi
tak to je ta chvíle na kterou sem čekal a vylezl sem z tažky
porozhlédl sem se a říkám si to je ale velkej pokoj to já mám mnohem menší
ikdyž vlastě ja sem malej a on velkej takže to tomu odpovídá
no nic tak ze vrátím se k plánu
takže dveře sou zavření a asi i zamknutí (proč bi je taky nenechávali zamknutý když tady nejsou)
tak lezu na okno a koukám dolů to je vejška sme asi ve 1 patře
(člověkem očíslováno u nás bi to as bilo 10)
tak mě napadlo budu se muset slanit dolu ježe kde najít lano
tak kde bi tak asi mohlo bít už vím v šuplíku tak se plazím k tomu nejbližšímu šuplíku
celej ho prozkoumám a nikde ani gumička tak jdu na další šuplík a tady sem úplně na dně
našel dlouhej provázek ale ten provázek je moc dlouhej tak ho něčim potřebuju utnout
tak jak známo nože sou v kuchyni
tak sem zamířil do kuchyně a konečně sem našel nůž ale mám jeden menší problém
nemůžu to nějak ukrojit nůž je moc velkej
tak po čtvrthodinovém zápasení konečně se mu to podařilo
a kouká jak na vejra co to ukrojil za pidi cancourek
ježiši vždyt to má jen centimetr
tak krájim provázek tentokrát jen 5 minut (protože už je skušenější)
tak au že se tahne k voknu ale máme další problém za co mám ten provázek chytit
tady leži takoví závaži tak sem to chytnul za něj a už se slanuju a už sem dole a zatách sem za provaz
jako že kdybych ho ještě někdy potřeboval
koukám na horu a je je zapoměl sem že sem na to přidělal závaží
BUCH! a už ležim na zemi
za chvíli sem se probral a musim domu ale kudy
skusim to třeba rovně
po dlouhém bloudědí hodně dlouhem bloudění (bloudil asi 3 hodiny)
onečně našel školu ze keré ho ten kluk odnesl náhodou h sobě domu
a říká no to je dost že sem tu školu našel už jsem se bál že jí nenajdu a domu se nedostanu
tady od sad už cestu znám
PO CHVILCE DOMA
moje máma říká no to sem se bála kde si byl
a já odpovídám no to je na hodně dlouhý poví dání (ještě že už bilo po škole a neměli sme žádné dú)
máma říká už se di umejt a nezapomeň si vyčistit zuby wormí zuby
KONEC! boužel
(omlouvám se za chyby jsou jen tak pro rozveselení)